Ochrana proti půdní erozi

Přirozenému procesu eroze jsou každodenně vystaveny všechny svahy bez rozdílů, zejména pak svahy budované lidskou činností a to jak v oblasti zahradnictví, krajinářství a správy veřejné zeleně, tak v oblasti dopravní infrastruktury. Nejvýznamnějším činitelem způsobujícím povrchovou erozi je srážková voda, která díky své unášecí schopnosti vyplavuje jemné částečky ze systému zeminy a při přívalových srážkách unáší i větší frakce zeminy. Tvoří se klasické erozivní rýhy a splavená zemina se navíc kumuluje v patě svahu, zanáší případná odvodňovací zařízení nebo se usazuje na sousedních pozemcích. Míra eroze závisí nejen na množství srážkové vody, ale rovněž na geometrii svahu – obecně jsou dlouhé a/nebo prudké svahy stékající vodou více namáhány.

Protierozní ochrana krajiny formou opatření, které se navrhují s cílem omezit negativní důsledky působení erozního procesu. Těmito opaření se rozumí soubor činností organizačních a technických, které zahrnují například vhodné umístění pěstovaných plodin, návrhy vegetačních pásů mezi pozemky, půdoochranné obdělávání půdy, budování příkopů, průlehů, teras a nádrží.

Cílem je zajistit snížení povrchového odtoku, zachytit smytou zeminu, ochránit intravilán obcí a komunikací před důsledky eroze půdy a neškodné odvedení povrchových vod z povodí.

Základní zásady protierozní ochrany

 1. Ochrana půdy před vyplavováním částic

  • Na strmých svazích vystavených přímému účinku dešťových kapek zatravněním, zalesněním
  • Pěstováním vhodných plodin a použití vhodných osevních postupů

2. Zabránění soustředěného povrchového odtoku

  • Nepřekročením přípustné délky svahu
  • Zajištění infiltrace nebo odvedení povrchového odtoku do vhodného místa

3. Zajištění míst, kde se soustřeďuje povrchový odtok

  • Zpevnění místa odtoku kořenovým systémem rostlin, převážně údolnic
  • Zpevnění a údržba svahů v místě odtoku, zabránění vzniku sedimentu

 


Faktory ovlivňující vznik eroze

Půdní faktory

Počátek eroze je nejvíce ovlivněn půdními poměry v dané lokalitě. Jsou souhrnem vlastností půdy, které působí na velikost a časový průběh vsakování srážek do půdy – souvisí s povrchově stékající vodou. Velmi důležitá je odolnost půdy vůči destrukčnímu účinku dešťových kapek nebo větru.

Písčité půdy mají nejmenší tendence k erozi, jsou nejméně náchylné na odnos částic vodou – díky své propustnosti. Méně náchylné (erodovatelné) jsou také půdy, které se vyznačují vysokým stupněm soudržnosti, nebo skeletové půdy vyznačující se velkou propustností a větší frakcí.

Vegetační faktory

Vegetace z pohledu protierozní ochrany plní dvě podstatné funkce. První z nich je ochrana povrchu půdy před dopadem dešťových kapek a dalšími půdu narušujícími elementy. Kapky vody se zachytí v nadzemní části vegetace, která utlumí jejich energii. Dalším přínosem vegetace je zpevnění podpovrchové vrstvy půdy díky prorostenému kořenovému systému.

Vliv vegetace na průběh a intenzitu eroze se projevuje v závislosti na stavu vegetace a je různý druh od druhu vegetačního pokryvu. Nejméně ohrožené jsou lesy a místa s travními porosty. Naopak nejvíce ohrožené jsou pole, což je způsobeno malou listovou plochou a menším kořenovým systémem.

Klimatické poměry lokality

Lokálně proměnné faktory, které jsou charakterizovány teplotou ovzduší, srážkami, výparem, větrem, nadmořskou výškou a obecně zeměpisnou polohou.

Vyšší sklon k erozi je v oblastech přívalových dešťů, teplotních výkyvů, tání sněhu. Krátký prudký déšť ohrožuje půdu více než několikadenní srážka se stejnou vydatností – uplatňuje se zde síla vodních kapek dopadající napovrch.


Erozní ohrožení

Téměř polovina území České republiky je ohrožena půdní erozí, nejvíce ohrožené oblasti jsou na Jižní Moravě. Celkový přehled ohrožených území vodní a větrnou erozí poskytuje půda v mapách.

O 70 % celkové ztráty půdy se postará eroze rýhová, dalších 30 % ztráty půdy zapříčiní eroze plošná.

 

Následky eroze

Eroze je proces odnosu zeminy, jejíž důsledky můžeme nalézt jak v místě, odkud byla zemina odsunuta, tak v místě, kam je sunuta. Jedná se zpravidla o ornici, tedy úrodnou část vrstvy zeminy,a tím dochází ke snížení jakosti půdy. Mění se fyzikální a chemické vlastnosti a klesá podíl živin a humusu – díky čemuž dochází k nižší úrodnosti, zmenšuje mocnost půdního profilu a snižuje propustnost.

Transportovaná půda se nejčastěji dostává do míst vodních zdrojů. Zde dochází k zanášení akumulačních prostorů nádrží, zakalení vody a zhoršení prostředí pro vodní živočichy.  S těmito problémy také souvisí zvýšení nákladů na úpravu vody a nádrže samotné. Za dobu transportu zanáší koryta toků a odvodňovací žlaby. V neposlední řadě je nutno zmínit ohrožení intravilánu obcí, komunikací a infrastruktury. Nepříznivě ovlivňuje také povrchový odtok.


Protierozní opatření

Jedním z řešení eroze je využití protierozních georohoží. Georohože zpevňuje povrchovou vrstvu půdy svahu, a to i tehdy, je-li vystaven srážkám a tekoucí vodě. Tím poskytuje podporu vegetaci nové nebo stávající.

Protierozní georohož