Téměř polovina území České republiky je ohrožena půdní erozí, přičemž nejvíce ohrožené oblasti jsou na jižní Moravě. Celkový přehled ohrožených území vodní a větrnou erozí poskytuje link na https://mapy.vumop.cz/.
70 % celkové ztráty půdy se vytváří eroze rýhová, dalších 30 % ztráty půdy zapříčiní eroze plošná. Eroze je proces odnosu zeminy, jejíž důsledky můžeme nalézt jak v místě, odkud byla zemina odsunuta, tak v místě, kam je přesunuta. Jedná se zpravidla o povrchovou úrodnou část vrstvy zeminy, čímž dochází ke snížení jakosti půdy. Mění se fyzikální a chemické vlastnosti a klesá podíl živin a humusu – následkem je nižší úrodnost, zmenšování mocnost půdního profilu a snižování propustnosti.
Transportovaná půda se nejčastěji dostává do míst vodních zdrojů. Zde dochází k zanášení akumulačních prostorů nádrží, zakalení vody a zhoršení prostředí pro vodní živočichy. S těmito problémy také souvisí zvýšení nákladů na úpravu vody a nádrže samotné. Za dobu transportu zanáší koryta toků a odvodňovací žlaby. V neposlední řadě je nutno zmínit ohrožení intravilánů obcí, komunikací a infrastruktury. Nepříznivě je ovlivněn také povrchový odtok.
Nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími erozi jsou půdní a vegetační faktory, stejně jako klima dané lokality. Zde jsou jejich stručné charakteristiky.
Počátek eroze je nejvíce ovlivněn půdními poměry v dané lokalitě. Jsou souhrnem vlastností půdy, které působí na velikost a časový průběh vsakování srážek do půdy – souvisí s povrchově stékající vodou. Velmi důležitá je odolnost půdy vůči destrukčnímu účinku dešťových kapek nebo větru.
Písčité půdy mají nejmenší tendence k erozi, jsou nejméně náchylné na odnos částic vodou – díky své propustnosti. Méně náchylné (erodovatelné) jsou také půdy, které se vyznačují vysokým stupněm soudržnosti, nebo skeletové půdy vyznačující se velkou propustností a větší frakcí.
Vegetace z pohledu protierozní ochrany plní dvě podstatné funkce. První z nich je ochrana povrchu půdy před dopadem dešťových kapek a dalšími půdu narušujícími elementy. Kapky vody se zachytí v nadzemní části vegetace, která utlumí jejich energii. Dalším přínosem vegetace je zpevnění podpovrchové vrstvy půdy díky prorostenému kořenovému systému. Vliv vegetace na průběh a intenzitu eroze se projevuje v závislosti na stavu vegetace a je různý druh od druhu vegetačního pokryvu. Nejméně ohrožené jsou lesy a místa s travními porosty. Naopak nejvíce ohrožené jsou pole, což je způsobeno malou listovou plochou a menším kořenovým systémem.
Jde o lokálně proměnné faktory, které jsou charakterizovány teplotou ovzduší, srážkami, výparem, větrem, nadmořskou výškou a obecně zeměpisnou polohou. Vyšší sklon k erozi je v oblastech přívalových dešťů, teplotních výkyvů, tání sněhu. Krátký prudký déšť ohrožuje půdu více než několikadenní srážka se stejnou vydatností – uplatňuje se zde síla vodních kapek dopadající napovrch.
Georohože po své instalaci plní funkci výztužnou a protierozní. Zpevňují povrchovou vrstvu svahu, a to i tehdy, je-li vystaven srážkám a tekoucí vodě. Tím také poskytuje podporu nové nebo stávající vegetaci. V posledních letech jsou stále oblíbenější georohože vyrobené z čistě přírodních materiálů. Tyto výrobky poskytují po své instalaci podporu růstu zeleně, po čase se však působením klimatických podmínek rozloží a protierozní funkci přebere již vzrostlá vegetace. Trvalé goerohože se umisťují na svahy o různých délkách a sklonech. Tyto georohože se nerozkládají a svoji funkci po dobu své životnosti. Trvalé georohože se na zahrnují zeminou tak, že o jejich přítomnosti není známka. Jak přírodní, tak trvalé georohože se používají pro jejich vlastnosti při řešení problémů s povrchy svahů – protierozní ochrana, zpevňování svahů a stabilizace svrchní vrstvy půdy. Mezi nejčastější oblasti uplatnění patří
Zde se pomocí georohoží provádí úprava povrchů silničních násypů, zemních těles, mostních křídel, okolí komunikací a železničních tratí. Pokud se kolem komunikací budují zemní protihlukové bariéry, je georohož ideálním způsobem ochrany.
Georohože je možné využít při dotváření výsledného efektu nově vzniklých staveb, kde je potřeba zajistit povrchovou stabilitu svahu a zároveň zachovat estetický vzhled, například v rekreačních oblastech, po stavebních úpravách v centru města, parcích, nebo golfových hřištích.
Georohože zabezpečují rychlejší růst rostlin tam, kde je nutné podpořit obnovení vegetace. Využívají se při rekultivaci krajiny po odstranění umělých lidských zásahů do přírody.
V oblasti vodního hospodářství je možné využít georohože k opevnění holých břehů proti erozi vlivem deště nebo proudící vody – lze je použít v případě svahu koryta nebo nádrže.
Zajišťují stálost povrchu v místech, kde stéká voda po svahu a zabraňují odnosu vrstev zeminy vodou. Tam, kde vznikají často kaluže, zpevní a vyztuží plochu.
Ochrana svahů proti erozi, podpora růstu vegetace. Použití například u násypů příjezdových cest a nově vytvořených zelených ploch ve svahu.
Obecné zásady protierozní ochrany obsahují tři základní opěrné body. Zde uvádíme jejich přehled
• Na strmých svazích vystavených přímému účinku dešťových kapek zatravněním, zalesněním
• Pěstováním vhodných plodin a použití vhodných osevních postupů
• Nepřekročením přípustné délky svahu
• Zajištění infiltrace nebo odvedení povrchového odtoku do vhodného místa
• Zpevnění místa odtoku kořenovým systémem rostlin, převážně údolnic
• Zpevnění a údržba svahů v místě odtoku, zabránění vzniku sedimentu
Žádný dotaz nebyl nalezen. Zeptejte se jako první.